Je to zářný příklad českého přístupu k čemukoliv, co se má postavit. Dům Wilson na náměstí Míru v brněnské Masarykově čtvrti už mohl být postaven – – a s ním mohlo být zrekonstruováno i přilehlé náměstí.
www.asb-portal.cz
Polyfunkční dům Wilson měl zaujímat místo v nyní nevyužívaném vojenském areálu, čímž by tento kus brněnského brownfieldu znovu ožil. V domě měla být umístěna Brněnka, jejíž nynější prodejna by ustoupila stavbě tohoto domu. Dále by měl, kromě bytů, nabízet i další služby pro občany. Možná to všechno bude, kdo ví. Především byty jsou předmětem sporu, jelikož mají zaujímat 4 patra budovy, zatímco provoz služeb a obchodů by měl k dispozici pouze 2 patra.
A zatímco se společnost Wilson Property hádá (a bude hádat) s Brnem, náměstí Míru čeká na svoji rekonstrukci. Ta spočívá v úpravě parku uprostřed náměstí a především v úpravě tramvajové smyčky. Nyní není nástupní zastávka dostatešně uzpůsobena nástupu lidí s kočárky, na vozíku, či jinak méně pohyblivých. To by se přestavbou smyčky vyřešilo.
Bohužel taková úprava náměstí v budoucnu nemusí být. Protože se spor o Wilson táhne již několik let a s ním se posouvá rekonstrukce náměstí, tramvajová trať nemusí být rekostruována, ale odstraněna. Současný územní plán s ní totiž nepočítá. Ten si můžete prohlédnout na stránkách www.brno.cz/tms/uzemni_plan_a/.
Já bych byl samozřejmě rád, kdyby se podařilo co nejdříve vyřešit problémy spojené se stavbou domu a abychom se někdy dočkali přestavby náměstí i s tramvajovou smyčkou. Ale je tu jedna česká vlastnost, která to vše může ještě více zbrzdit (a tím by čtvrť mohla přijít o tramvajovou dopravu). Říká se jí věčná nespokojenost. Pokud má být něco zrealizováno, vždy se někde najde člověk, kterému se to nebude líbit a bude dělat problémy.
