Těžko by člověk uvěřil, že na ministerstvu vnitra pracují takoví lidé, kteří absolutně nerozumí své práci.
Tímto článkem bych chtěl zpětně popsat absurdní průměrování neplatných hlasů před prezidentskými volbami a formulovat argument, proč daní lidé na ministerstvu neví, co je to průměr. Aneb jak praví jedna anekdota, průměrné IQ na tomto ministerstvu je 160. První vzorek měl IQ 90, druhý 70.
Můj argument vychází především z učebnice matematiky pro 2. třídu. Z části, kde se děti učí dělit. Na obrázku pod odstavcem (vycházející z této učebnice) vidíte 12 kuliček. Úkol pro děti zní 12:3. Všem čtenářům tohoto blogu je jistě zřejmé, že výsledkem jsou 4. A pokud byste čekali, že učebnice dětem znázorní výsledek na řádku 2a, jste na omylu. Dětem je předložen obrázek 2b. Vysvětlení možná je takové: rozdělte celkový počet na skupinky po 3 (protože se dělí 3). Počet skupinek je řešením. To je sice jeden z možných algoritmů, jak dosáhnout výsledku, ale děti z něj nemají šanci pochopit, co je to dělení. Nebo vy byste z obrázku 2b pochopili, co je to dělení? Protože dělení číslem N je rozdělení na N skupin, nikoli na Nprvkové skupiny. [1]
Tento příklad demonstruje jednu velkou chybu dnešní společnosti. Známe postup, jak něco řešit (známe algoritmus), ale nerozumíme tomu. A tak se dostávám zpátky na ministerstvo vnitra. Pánové měli určitý vzoreček, jak vypočítat průměr. Tak podle tohoto vzorečku vypočítali průměr a byli zcela spokojení.
Kdyby ale věděli, co to je průměr, myslíte si, že by poté byli také spokojení se svým výsledkem? Vždyť ti pánové vůbec netuší, která bije (alespoň, co se týče průměru). Možná za tím byla jenom snaha eliminovat některé kandidáty. Ale ani s tímto argumentem by soudný člověk nemohl s klidným svědomím prezentovat takové výsledky.
Lidé, kteří něčemu (a to dost podstatnému) nerozumí, ale jenom používají tupě nějaké vzorečky, nemají co dělat na tak důležitých místech (jelikož ovlivňují život většiny z nás)!
Dodatek k diskuzi:problém ministerského průměrování tkví v sčítání nepravých podpisů. Teoreticky by tím mohl kandidát získat záporný počet hlasů. Např. v 1. kole ověřování by měl 50 % neplatných podpisů, v 2. kole ověřování by jich měl 60 %. Podle ministerstva vnitra by takový kandidát měl 110 % neplatných podpisů. A to nelze, protože by to znamenalo záporný počet podpisů.
[1] dle Mgr. Marii Králové, Ph.D. (ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity)
